V online rozhovore odpovedal český ekonóm Martin Prokop z Next Finance.

Český ekonóm: Slováci nás dobehnú o desať rokov

Ohrozil by odchod Španielska euro? V čom tkvie úspech Slovenska? Odpovedal analytik Martin Prokop.

Martin Prokop

Next Finance



Otázky už nemožno pridávať. Rozhovor bol uzavretý.


 
Otázku položil: juraj (26.4. 06:22)

Dobry deň. Ako je možné, že Europa je v kríze a euro oproti doláru je stále dosť silne?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 10:56)
Dobrý den,

za stále silný eurem stojí centrální banky. ECB se pomocí dlouhodobých repo operací snaží posílit likviditu bank, což pomohlo uklidnit situaci na finančních trzích. Fed nadále živí naději trhu na další kvantitativní uvolňování. Přitom samotný Fed naposledy zvýšil svoji prognózu ekonomického růstu na další roky. Tento rok by podle Fedu měla americká ekonomika růst o 2,4 - 2,9 %. Je opravdu nutné za tohoto růstu podporovat ekonomiku stimuly. Není. Trhům to ale zatím nedošlo.
Na základě ekonomických ukazatelů by měl být dolar již dnes proti euru mnohem silnější.


 


 
Otázku položil: Ľubomír (26.4. 07:10)

Dobrý deň,

vysvetlite mi prosím:
1) prečo sa znova nezavedie ako platidlo zlato alebo zlatom krytá mena, presne ako to fungovalo po tisíce rokov.

2)nenechajú sa zbankrotovať štáty, ktoré sú v podstate už v krachu. Argentína, Rusko a iné zbankrotovali a svet sa nezrútil.

Prajem príjemný deň.

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:06)
Dobrý den,

1) v současnosti neexistuje tolik zlatých rezerv, aby mohlo být kryto veškeré oběživo.Zároveň by zavedení zlatého standardu znamenalo pozastavení úvěrové kreakce. Banky by nemohly poskytovat nové úvěry, protože by neměly tak velké zlaté krytí. Přitom dnešní svět se bez volného přístupu k cizímu kapitálu neobejde. Takové zavedení zlatého standardu by se neobešlo bez vysokých ekonomických ztrát.

2) Nejde pouze o státy, ale jde také o soukromé společnosti. Dnes se na krach nahlíží jako na zkrat politiků. Proto se sanží zachránit banky a nebo státy. Politici se tak snaží ze všech sil všem pomoci. Hodně často je totiž argumentováno vysokým nárůstem míry nezaměstnanosti nebo ztrátou úspor. A to jsou politicky citlivá témata. Díky těmto zásahům ale v ekonomice přetrvává vysoká neefektivita. A tato neefektivita se negativně projeví v dalších letech.


 


 
Otázku položil: vlado (26.4. 07:25)

Mozete prosim menovat aspon dvoch verejne znamych ekonomov z CR, ktori by si nezelali rozpad Eura ? Dakujem.

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:09)
Dobrý den,

napadá mě například Vladimír Dlouhý nebo Tomáš Sedláček.


 


 
Otázku položil: Bugi (26.4. 07:49)

v súvislosti s krízou a dlhovými problémami štátov ako Španielsko sa často ako riešenie spomína fiškálna únia. Čo sa vlastne skrýva pod týmto pojmom?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:14)
Dobrý den,

Fiskální unie by měla fungovat na základě přesně daných rozpočtových pravidel a přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivými zeměmi. To znamená, že bohaté státy (Německo, Finsko) by část svých příjmů poslaly chudým státům. Bohaté státy by pak musely snížit své veřejné výdaje, zatímco ty chudé státy by si mohly dovolit utrácet více.


 


 
Otázku položil: Janka (26.4. 07:59)

Aká je pravdepodobnosť vystúpenia Španielska z eurozóny, každý ekonóm inak, bolo by euro ohrozené a komu by to pomohlo, myslím,že takto to všase dopracovali ty socialisti, chvílu hojno potom h....,

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:21)
Dobrý den,

Samotné vystoupení Španělska z eurozóny nevidím v příštích letech jako příliš pravděpodobné. To by politické špičky eurozóny nedovolily. Navíc sitauce Španělska není ještě tak hrozná, jako je situace třeba Portugalska.
Samotné odstoupení Španělska by euro neohrozilo. Prostě daná země zavede novou měnu. Pro zbytek eurozóny se tím nic nemění. Celou situaci ale komplikuje velice silně provázaný evropský bankovní sektor. Po oslabení nového "peseta" by mohly mít španělské banky problém se splácením svých dluhů denominovaných v eurech. To samé by hrozilo při splácení veřejného dluhu. Krize by se mohla rozšířit na ostatní země.


 


 
Otázku položil: otto (26.4. 08:01)

kupil som dolare mam ich nechat na ucte asi je pre mna bezpecnejsia mena ako euro mam pocit ze euro casom padne pekny den prajem otto

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:25)
Dobrý den,

evropská měnová unie, tak jak dneska postavena, nemůže dlouhodobě vydržet. Je to politický projekt, a podle toho to také vypadá. Politici se snažili o co největší uskupení zemí. Byla zde snaha o vytvoření měny, která by se stala konkurentem amerického dolaru jako hlavní rezervní měny. A tak se stalo, že do měnové unie byly vpuštěny státy, které tam nemají co dělat. Je to brzda evropské ekonomiky. Na tom vydělá Amerika a tedy i dolar.


 


 
Otázku položil: ido85 (26.4. 08:21)

co bude po roku 2014???

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:28)
Dobrý den,

Pokud mluvíme o eurozóně, sázím na to, že dojde i politikům, že euro nefunguje. Budou se tak postupně připravovat na jeho razantní modifikaci.


 


 
Otázku položil: Simona (26.4. 08:25)

Dobry den p. Ppokop,
Je prosim sucasna cena zlata nadhodnotena voci euro ci USD ? cchem si sporit na dochodok v zlatych minciach. odporucate mi to. Mam 35 rokov.

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:35)
Dobrý den,

Z krátkodobého pohledu se mi stále zdá cena zlata nadhodnocená. Je to dáno tím, že během roku 2011 vzrostla cena zlata až příliš. Růst ceny zlata byl hnán především emocemi a strachem. To nikdy nevydří dlouho a proto musela cena zkorigovat.

Nicméně z hodně dlouhodobého hlediska se investice do zlata určitě vyplatí. Existuje k tomu několik důvodů: (1) nabídka zlata je limitována nebo (2) cena zlata dokáže velice dobře odolat inflačním tlakům. Je tedy šance, že by si naše investice měla zachovat svoji reálnou hodnotu.

Z hlediska zajištění bohatství na stáří je lépe využívat fyzického zlata než zlata papírového. U papírového zlata jsme vystaveni riziku pádu protistrany, která daný certifikát na zlato emitovala.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:27)

Grécko, Španielsko, Portugalsko, Írsko, Taliansko-aký je ich spoločný memnovateľ krízy a v čom sa naopak odlišujú? Čo bolo spúšťačom krízy v týchto krajinách?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:41)
Dobrý den,

dané země je nutné rozdělit do dvou kategorií. Do té první můžeme vložit Řecko, Itálii a Portugalsko. Tyto státy měly a stále mají problémy s veřejnými financemi.
Naopak v Irsku a Španělsku tyto problémy před krizí neměly. V těchto zemích se ale tamním bankám nevyplatily velké investice do nemovitostí. Po splasknutí nemovitostní bubliny se tyto banky dostaly do velkých problémů. A tak honem přispěchal stát, který je zachránil, čímž se ale i tyto státy dostaly do problémů se svými veřejnými financemi.

Společným jmenovatelem potom může být příliš nízká konkurenceschopnost. Tyto státy dojely na rychlé zvyšování platů, ale na malé zvyšování produktivity. Jejich zboží ani služby potom nemohly uspět na mezinárodním trhu. Naopak Německo dokázalo zvyšovat svoji produktivitu a také udrželo mzdy na uzdě. Proto je dnes tato země silně exportní.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:28)

Ako a kedy sa súčasná dlhová kríza skončí?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:48)
Dobrý den,

Obávám se, že konec je zatím v nedohlednu. Problémem celé dluhové krize je špatně nastavený systém celé měnové unie. POlitici na něm ale trvají. Zároveň nechtějí nic slyšet o bankrotu některého státu eurozóny nebo o jeho vystoupení. Celá eurozóna tak bude ještě hodně dlouho v dluhové agonii, kdy se dluhy zemí eurozóny budou řešit novými dluhy. Tyto dluhy budou generovat nějaké nadnárodní organizace, jakou je například MMF nebo některý ze záchranných fondů eurozóny. Dluhy z národní úrovně se tak budou přesouvat na nadnárodní úroveň. To je ale stopka. Další dluhy již není kam převést. Žádná nad-nadnárodní organizace již není. Zde tedy dojde k bolestivému řešení celé dluhové krize. Kdy to ale bude, to nikdo neví. To může být otázka i několika dalších let.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:28)

Bude mať dlhová brzda na Slovensku aj nejaký účinok v praxi?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:51)
Dobrý den,

Nevím, zda máte na mysli dluhovou brzdu implementovanou na slovenský státní rozpočet? Pokud ano, potom jeho hlavním cílem - a tedy i účinkem - by mělo být zamezení přílišného zadlužování veřejného sektoru. Pouze dofám, že se nenajde někdo, kdo by chtěl danou dluhovou brzdu zrušit pouze proto, aby mohl realizovat svůj volební program.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:31)

FeD oznámil, že ponechá úrokovú sadzbu na nule, až do konca roku 2014, bude ho ECB nasledovať?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 11:56)
Dobrý den,

Měnová politika Fedu je dnes uvolněná až příliš. Samotný Fed počítá v příštích letech s větším než 3% ekonomickým růstem. Pokud bude Fed držet sazby takto nízko až do roku 2014, bude to velice nezdravé dopování ekonomiky.
ECB se Fedu bude muset v příštích měsících v nastavení signální úrokové sazby přiblížit. Evropská ekonomika naopak potřebuje podpořit.

Nicméně nedomnívám se, že by to mělo nějaký rychlý pozitivní účinek. Každá společnost v Evropě si dnes více rozmýšlí věškeré investice. Nechtějí investovat, protože nevědí, co bude dál s celou eurozónou. Účinek nízkých úrokových sazeb ECB se tak může minout účinkem.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:32)

Aké konsolidačné opatrenia by ste navrhli vláde SR?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:03)
Dobrý den,

Určitě bych nezaváděl nové daně, které do státní kasy přinesou pár miliónů EUR. To nic neřeší.
Naopak bych se zaměřil na vybírání daně z přidané hodnoty. Slovensko patří ve výběru této daně k nejhorším. Nemusím potom ani zvyšovat daně, abych zvýšil státní příjmy.
Je nutné podpořit podnikatelské prostředí. To může částečně řešit i problém s vysokou nezaměstnaností. A pokud se mi ji povede snížit, potom stát ušetří na dávkách v nezaměstnanosti.
Efekt tohoto opatření ale nebude patrný hned, proto bych si pomohl privatizacemi. Není třeba, aby stát vlastnil nějaký majetek. akorát se zvyšuje pravděpodobnost korupčního jednání.
POkud bych si chtěl pomoci zvýšením daní, potom bych sáhl spíše na nepřímé daně. Jejich růst nemá tak silný ekonomický dopad, jako když se zvyšují příjmové daně.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:33)

Aký je Váš názor na euroval. Súhlasíte s týmto nástrojom alebo nie?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:08)
Dobrý den,

samotný euroval neřeší problémy postižených zemí. Ano, euroval jim pomůže, ale problém nevyřeší. Podívejme se na Řecko. Řecko dostalo peníze, a za to mělo přijít s reformami. Ale kde jsou ty reformy? Žádné nejsou. Místo toho řečtí politici odpočívají, páč vědí, že peníze dostanou.
Přitom Řecko potřebuje udělat výrazné změny na pracovním trhu. Byrokracie Vám nedokáže pořádně rozjet podnikaní. Založit firmu, nebo dostat pouze povolení k určité výrobě, může trvat i více než jeden rok. S takovou se ekonomická situace v Řecku nemůže nikdy zlepšit.
Mnohem lepší by bylo nechat Řecko padnout. Prošlo by si sice krátkodobým brutálním šokem, ale na konci by vzniklo nové silnější a efektivnější Řecko.


 


 
Otázku položil: roman (26.4. 08:35)

Aký bude vývoj kurzu eura voči doláru na najbližších 6 mesiacov? POdĽa IFO Business Climate Survey by sa malo euro posilŇovať.

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:10)
Dobrý den,

Podle našeho názoru jsou jednotlivé faktory více na straně dolaru. Staší se pouze podívat na ekonomický vývoj. To by mělo dlouhodobě tlačit dolar k silnějším hodnotám.


 


 
Otázku položil: Milan (26.4. 08:40)

Bol som na Teneriffe a videl som tam neuveriteľné množstvo prázdnych domov. Pre koho to Španieli stavali a prečo to banky úverovali? Aké mali banky záruky, že sa tie domy predajú? Ohrozil by pád španielskych bánk eurozónu?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:28)
Dobrý den,

Všichni brali investici do realit jako jistotu. Po dlouhhodobém růstu cen nemovitostí všichni nabyli přesvědčení, že to tak bude pokračovat do nekonečna. Všichni kupovali prázdné byty. V nich může bydlet občas nějaký nájemce, ale všichni počítali, že ve stáří tyto domy a byty prodají se ziskem. I banky si myslely, že v případě, že by dluřžník selhal, pokryjí nesplacenou část úvěru z prodeje nemovitosti. A tak každému na nákup nemovitosti bez problémů půjčily. To se ale všichni přepočítali. Nemovitostsní bublina praskla, Španělé nebyli schopni splácet své úvěry, banky zabavovaly domy, o které ale nikdo nestál, a banky je tak nebyly chopné prodat. Dnes tak mají banky plné knihy těchto neprodejných domů. Vznikají tak obrovská města duchů.

Španělské banky mají dnes velké problémy. POčet nesplácených úvěrů roste, kapitálové vybavení bank je slabé. Pád některé ze španělských bank se tak nedá vyloučit. A to se také může dotknout i bank v eurozóně, neboť celý bankovní sektor v eurozóně je vysoce provázaný. Německé nebo francouszké banky tak mohou vlastnit dluhopisy španělských bank. Kdyby daná banka padla, utrpěly by německé nebo francouzské banky značné ztráty.


 


 
Otázku položil: fofo (26.4. 09:19)

dobrý deň,

bolo dobré vôbec prijate geneticky lenivých južanov do eurozony? tie narody nemaju nemaju žiadnu fiškálnu disciplinu , nevedia pracovať ako nemci a severania

dakujem

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:32)
Dobrý den,

Třeba Španělsko mělo před krizí veřejné finance ve velice dobrém stavu. To samé platí o Irech. Tyto dvě země dojely na prasknutí nemovitostní bubliny. Veřejný sektor následně začal zachraňovat banky, čímž se dostal do problémů.

Problém jihu byl především ve ztrátě konkurenceschopnosti. V těchto zemích rostly platy ale již nerostla produktivita. V Německu to bylo naopak. Mzdy drželo Německo na uzdě. Dnes je tak exportním králem.

Pokud bychom se podívali čistě teoreticky na zřízení eurozóny, potom by do ni mohlo vstoupit tak pouze 7 - 8 zemí. Pro vytvoření měnové unie je zapotřebí, aby dané země byly alespoň podobně ekonomiky vyspělé. To jih nesplňoval.


 


 
Otázku položil: adam (26.4. 09:34)

Dobrý deň. Ako skončí tento nekonečný cyklus zadlžovania sa? Čo bude s krajinami o päť rokov, keď už teraz niektoré nemajú priestor na ďalšie dlhy?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:35)
Dobrý den,

státy si musí uvědomit, že systém, který v dané zemi funguje, je neufinancovatelný. Ve všech zemích tak musí dojít k výrazné redukci veřejného sektoru. Veřejný sektor se bude následně starat pouze o pár základních veřejných služeb, na které bude mít. Je nutná celková transformace fungování státu.


 


 
Otázku položil: anna (26.4. 09:34)

Je podľa Vás teraz veľká výhoda pre Čechov, že nemajú euro?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:37)
Dobrý den,

Nejsem příliš velkým zastáncem eura, a proto Vám odpovím, že je to pro nás výhoda. Česká ekonomika není zatím tak vyspělá, aby si mohla dovolit přijmout euro. Míra konvergence (přiblížení k průměru) k eurozóně ještě nedosáhla takové úrovně, aby náklady na přijetí eura byly minimální. Navíc plovoucí kurz koruny nyní může pomoci českému exportu, na kterém je česká ekonomika závislá.


 


 
Otázku položil: ondrej (26.4. 09:35)

Ktorá periférna krajina podľa Vás nakoniec eurozónu opustí? Je to reálne aj možné, alebo sú to len také výhražky pre dlžníkov?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:39)
Dobrý den,

Já to považují za absolutně nutné, aby z eurozóny odešly země, které tam nepatří. Řecko a Portugalsko jsou žhavými kandidáty. Ale nečekám, že se tak stane. To je politicky nepředstavitelná věc.


 


 
Otázku položil: petra (26.4. 09:36)

Bolo by nám bez eura teraz lepšie?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:41)
Dobrý den,

Ani Slovensko nedosáhlo přijatelné míry konvergence (míry přiblížení k průměru) k eurozóně. Náklady na přijetí jednotné měny, odstoupení od své vlastní měnové politiky a zafixování kurzu tak nebyly minimální. I pro Slovensko by tak bylo zatím lepší zůstat mimo - stejně jako pro ČR.


 


 
Otázku položil: anonym (26.4. 09:37)

Je podľa vás nedávne navýšenie eurovalu a zdrojov MMF dostatočné, aby sa situácia v eurozóne skomplikovala? (balíček pre Portugalsko, záchrana Španielska či talianska)

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:44)
Dobrý den,

Podle mého názoru objem prostředků zatím není dostatečný pro opravdu hraniční krizovou situaci, kdy by začaly krachovat státy, a vedle nich by krachovaly také banky. Pokud bychom chtěli uchránit veškeré úspory obyvatelstva, potom by se musela celková suma výrazně zvýšit.


 


 
Otázku položil: Jozef (26.4. 11:24)

Zdravím Vás pán Prokop, tento týždeň vyšli štatistiky porovnávajúce výkon českej a slovenskej ekonomiky. Čím to je, že na Slovensku rastie HDP od roku 1990 výrazne vyššie ako v Česku?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:54)
Dobrý den,

Slovensko vycházelo z nízkého základu, ze kterého je vždy růst větší. Slovensku také výrazně pomohly reformy z kraje nového století. Ty pomohly slovenskou ekonomiku nastartovat. Česká republika ale byla vždy v těch hlavních reformách až za Slovenskem. Slovenská ekonomika se tak musela blížit té české.
Slovenská ekonomika je takovým skokanem v rámci zemí V4. Ještě před 10 lety byla spolu s Polskem nejchudší zemí. V roce 2003 předstihlo Slovensko Polsko, a v roce 2007 předstihlo Maďarsko. Velikou vzpruhou byly reformy.


 


 
Otázku položil: Karol (26.4. 11:25)

Myslíte si, že Slovensko bude Česko aj naďalej dobiehať a že ho niekedy aj predbehne? Kedy?

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:50)
Dobrý den,

To je pravděpodobné. Investoři vidí vysokou budoucnost ve Slovensku. Proto se zde nebojí příliš investovat. To bude podporovat růst slovenské ekonomiky. Můžeme mluvit o horizontu cca 10 let, kdy nás Slovensko dožene.


 


 
Otázku položil: Alena (26.4. 11:50)

Dobrý deň,chcem sa vrátiť k tomu, ako ste odpovedali Simone že je lepšie mať zlato fyzicky ako na papieri.To znamená,že je lepšie mať zlato hoci aj v šperkoch,alebo zlatých tehličkách?Výkupná cena zlata je predsa vždy nižšia ako cena,za ktorú sa nakúpilo.Ako potom so zlatom naložiť v prípade potreby výmeny za peniaze?Ďakujem

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:49)
Dobrý den,

Papírové zlato si můžeme představit jako jistý certifikát (což je dluhový cenný papír), který emitoje např. nějaká banka, a jehož cena se odvíjí od ceny zlata. Tedy cena certifikátu je závislá od ceny zlata. Tato forma investice má své výhody. Obchoduje se s ní velice rychle a lehce. Hodí se tak na krátkodobé investice.
Musíme mít na paměti také rizika. Když daná banka padne, potom zaniká daný certifikát. Investice ztrácí hodnotu, i když je jeho cena navázána na zlato.
Pokud tedy chci se zajitit na důchod, a nechci se zlatem obchodovat, potom je lepší fyzické zlato. U toho nejsem vystaven riziku, že nějaká banka padne.
Probléme je malá likvidita. Ale protože to chceme na dlouhodobé zajištění, potom nám malá likvidita příliš nevadí.
Až bych následně potřeboval zlatou cihlu vyměnit za peníze, potom stačí zajít za obchodníkem se zlatem.


 


 
Otázku položil: Marian (26.4. 12:21)

Dobry den,
ja by som sa chcel opytat, co vidite ako najlepsiu moznost ochrany vlastnych financnych prostriedkov.
Mam urcitu hotovost a bol by som nerad aby som o nu prisiel v dosledku zmeny meny, inflacie,..
Oplati sa investovat do zlata? alebo vymenit eura za nejaku inu menu, ako dolar, prip. svajciarsky frank?
alebo investovat skor do akcii. Co odporucate pre laika, ktory sa v ekonomike prilisne nevyzna.
dakujem za odpoved

Odpovedá:
Martin Prokop
(26.4. 12:58)
Dobrý den,

Pokud požadujete opravdu silné zajištění, potom není vhodné investovat ani do akcií. Pokud by nastal nějaký katastrofický scénář, potom je dobré držet reálná aktiva. Aktiva, na která si mohu šáhnout. Mluví se o zlatu, nemovitostech. Dobrou alternativou je ale i půda. Nemusí to být jenom stavební pozemky, ale může to bý třeba i zemědělská půda. Tato investice nám totiž může skutečně dát to, co potřebujeme k životu.


 




Otázky už nemožno pridávať. Rozhovor bol uzavretý.
, 00:01 26. 4. 2012 | Čítané: 13293x | Príspevkov: 6
Názory čitateľov
Kontextové odkazy ETARGET
FinWeb nájdete aj na
FinWeb na FacebookuFacebook
 fanúšikov
FinWeb na TwitteriTwitter
 followerov
HNonlineFinWebHNporadňaHNkomentáreHNstyleHNtvStratégieHNonline+
Ekonomika a firmy
Slovensko
Svet
Šport
Online rozhovor
Správy zo sveta financií
Komentáre a analýzy
Investície
Svet akcií
Rozhovory
Téma týždňa
Rebríčky
Trhy online
Opýtajte sa odborníka
Staňte sa poradcom
On-line rozhovory
Servisné prílohy
Komentáre
Dnes píše
Zoznam blogerov
Blogy
Karikatúry
Kultúra
Auto-moto
Digitál
Cestovanie
Gastro
Móda
Víkend
Prečo nie?!
Rozhovor týždňa
Digitest
Success story
Nájdite si prácu s HN
Nájdite si biznis s HN
Porota hntv
Glosár
Aktuálne videá
Správy
Rozhovor mesiaca
Fórum
Analýzy
Hodnotenie
Prieskumy
Dia.sk
eRun.sk
HNreality
HNlekáreň
ECOPRESS a.s.
Seberíniho 1
P. O. BOX 35
820 07 Bratislava (mapa)
Predplatné
Práca u nás
iHNed.cz
Kontakt
HNcluby
HNkonferencie
a HNsemináre
Inzercia
Online inzercia
AIMmonitor
RSS kanál Hospodárske noviny na Facebooku Hospodárske noviny na Twitteri Ecopress na LinkedIn Hospodárske noviny na Google Plus Hospodárske noviny v AppStore YouTube kanál Hospodárskych novín Verzia stránok pre mobilné zariadenia SMS predplatné Hospodárskych novín Pošlite nám krátku správu
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo ďalšie šírenie správ, fotografií a dát je bez predchádzajúceho písomného súhlasu porušením autorského zákona